Výživové tipy pro hubnutí – probiotika a antioxidanty

Probiotika neboli probiotické kultury jsou vlastně směsí bakterií mléčného kvašení. Nejznámější bakterie jsou Lactobacillus acidophilus, Bifibacterium bifidum a další. Použitím různých směsí těchto bakterií vznikají jogurty, kefíry, acidofilní mléko, podmáslí apod.

Aby bakterie mléčného kvašení mohly úspěšně osídlit naše střevo, musí jich být v potravině dostatečné množství a musejí mít vhodné prostředí – nesvědčí jim konzervační činidla, některá náhradní sladidla a mnoho nebo málo tuku. Nejlépe se jim daří v kvalitním bílém jogurtu s tučností 2 – 3 %, v kefíru z polotučného mléka, v zakysaném podmáslí. Doba trvanlivosti by neměla být delší než jeden měsíc a výrobek by měl být skladován v chladu.

Tyto živé bakterie osídlí v dobrých podmínkách naše střevo a mají mnoho pozitivních účinků. Vytvářejí ve střevě mírně kyselé prostředí a tím brání rozvoji hnilobných mikroorganismů, chrání sliznici před poškozením a zabraňují tvorbě toxických látek i ve střevě. Zvyšují též resorpční schopnost střevní sliznice vstřebávat, to znamená, že např. zvyšují průchod vitaminů a minerálních látek do krevního oběhu. Působí tedy pozitivně na naše trávící ústrojí – brání zácpě a průjmu, zvyšují imunitu a zpomalují stárnutí. Pozitivní působení probiotik je zvyšováno přítomností vlákniny v potravě, která vytváří vhodné podmínky pro množení zdravé střevní mikroflory, a navíc jsou některé druhy rozpustné vlákniny potravou pro probiotika, mluvíme pak o tzv. prebiotikách.

Antioxidanty

Kyslík je nepostradatelný pro náš život, ale ve své reaktivní formě (vzniklé např. z ozonu) může být i nebezpečný. V našem životním prostředí vzniká kromě tohoto reaktivního kyslíku řada dalších reaktivních látek souhrnně označovaných jako volné radikály. Vznikají ve znečištěném ovzduší vlivem UV-záření. Volné radikály mají negativní vliv na organismus. Je to dáno tím, že nejsou schopny dlouhodobé existence a hledají partnera k reakci, která by vedla ke vzniku stabilní sloučeniny. Vážou se na bílkoviny v organismu. To může vyvolat množství škodlivých reakcí v těle, jejichž důsledkem může být poškození buněk, což zase může mít za následek např. předčasné stárnutí, chronická onemocnění, rakovinu apod.

Důležité je, aby byly tyto volné radikály zlikvidovány dříve, než by došlo k jejich nežádoucí reakci v organismu. Tomu napomáhají tzv. antioxidační enzymy a obecně antioxidanty, mezi které patří vitaminy C, E, beta-karoten, stopové prvky selen, zinek, mangan, flavonoidy a další látky. Tyto látky likvidují volné radikály tím, že eliminují jejich reaktivitu (proběhne reakce mezi volným radikálem a antioxidantem, a nikoliv s bílkovinou v těle).